v poslední době
nejlepší:
Nejnovější
články:
1.8 2020 | Petr Čech
Pod horou Zelenou
Malebná hospůdka ve stínu hory Zelené stala se tichým svědkem oslav našeho manželského splynutí. Byli jsme tam jen my dva a ti, co máme rádi. Všechny ty krásné úsměvy na dlouho zalily nás štěstím a radostí, kterou v podobě mnoha obrázků se všemi sdílet toužíme.
13.6 2020 | Petr Čech
Blízko Andělům
Bylo to jednoho překrásného rána, kdy vysoko v oblacích, lásce jsme se zaslíbili. Naše ANO tak i andělé uslyšeli, slunečními paprsky nám za svítání požehnali. Po přistání na naší Zemi tak životem dál jen spolu budeme kráčet. Budeme se smát, do očí se dívat, napořád se v našich srdcích milovat.
22.5 2020 | Petr Čech
Transplantace
Operace trvala mnoho hodit, lékaři udělali maximum a byli odměněni úspěchem. Transplantace pravé chlopně byla úspěšná, svatební veselice se tak může konat, i když v trochu jiném termínu…
15.12 2019 | Petr Čech
Písek
Most dva břehy spojující, most z dávných dob pocházející. Návštěvník, co cestou napříč dějinami zažil tolik časů klidných i bouřlivých, tolik dnů slunečných i ledových. Vždy tiše sloužil armádám, obchodníkům, prostým lidem procházejícím, možná řekou rozděleným milencům. Most nejstarší. Stojí v Písku.
28.10 2019 | Petr Čech
Nevřeň pod zemí
Les mlčí. Pouze stromy občas ve větru navzájem se dotýkají. Slunce rychle konci dne se blíží. Zbývá jen okamžik, než vše do svítání pohltí temnota. Jen stromy nadále nerušeně budou šumět. Jsou zde jediní, co znají Země tajemství. Jejich kořeny dotýkají se dávno zapomenuté říše. Tam, hluboko pod zemí, kde temnota je věčností, ukrývá se labyrint chodeb dávného dolu. Vydáváme se do neznáma...
8.10 2019 | Petr Čech
Cagliary. Barumini
Procházíme uzkými uličkami města starobilého. Vnímáme jeho atmosféru, ruch nedalekého přístavu, vůni moře i nesčetně pokrmů. Uličkami se prodírá nekonečný řetězec aut, řidiči s prstem na spoušti klaksonu svádějí každodenní boj o svoji cestu. S pravidly si nikdo příliš hlavu neláme. Pozdravíme odpočívajíciho pejska a pozvolna kráčíme dál. Parkem, nejkrásnější vyhlídkou, až na okraj nablýskaného světa, kde mezi mosty a dálnicemi s barvami pracují umělci nezvaní. Pohledem na nocí osvětlený přístav zakončujeme další nádherný den, plný objevování. Je čas na návrat.
5.10 2019 | Petr Čech
Porto Giunco
Přímořské městečko se s námi nejkrásnějším slunce západem loučí. Noc rychle pohlcuje pláže i hory, i plameňáci záhadně se vytrácejí. Jaká dobrodružství asi přinesou nám další dny, v zajetí města pláží a přístavů, úzkých uliček a zdobených chrámů? Možná sny dříve než čas samotný, nám napoví...
3.10 2019 | Petr Čech
Marina di Villasimius
Tam pod hladinou, v království modrého ticha. Tam pod hladinou, kde vesmírným neznámem je záře místo temnoty. Snadno zapomínáme, pokud oči zavíráme, kde nahoře je a kde dole je. A kam se vydáme, vstříc životu, navštívit samotného Posejdóna... Je čas akorát tak oči otevřít, plout za světlem, nadechnout se.
1.10 2019 | Petr Čech
Capo Carbonara
Zemi zaplňuje ticho a temnota. Pouze zpěv vln prozrazuje blízkost nekonečného vodního světa. Zlatá barva prvních paprsků, co obzor malují a štěbetání vladců nebeských stane se předzvěstí počátku dalšího svítání. Ostrov se probouzí, aby vyprávěl o věčnosti svých dnů uprostřed moře. Slunce přináší naději na dnešní prožívání vzpomínek z tajných snů.
30.9 2019 | Petr Čech
Villasimius Beach
Moře a nebe. Dva nekonečné světy, co ve světle zrcadlení nalézají opojení v kráse věčného spojení. Kolik odstínů krásy, můžeme nalézt v modrém nekonečnu. Vlny šíří se napříč planetou, dotýkají se překrásného pobřeží. Kolik odstínů něhy můžeme objevit, když slunce jde spát, když vesmír má náladu se štětcem si hrát a čarovat. Touha po spatření mnohé nutí cestovat, prostorem proplouvat, objevovat a vyprávět nové příběhy...
14.9 2019 | Petr Čech
Český Krumlov
Pohádkové město obklopuje řeku slavného jména. Od pradávna obyvatelům dávala svoji vláhu, věčnou silou pomáhala, i hrozila. Pohádkové město pyšní se věží. Dotýká se oblaků. Pohledy krásné nabízí, snad k letu ke hvězdám pobízí, snad pokládá nám otázky co k věčnosti lidského vědění nás přivádí - co ukrývá se za obzorem? Pohádkové město nás v zahradách svých pohostí. Vůní i sluncem naše dny prozáří, klidem naše duše posvětí ...ač nedaleko odehrává se bitva medvědí. Pohádkové město má své stíny, když slunce na noční čas jej opouští. Pohádkové město světlem svým s temnotou svádí boj, i tak něžná paní Noc ukrývá spoustu neřestí. Až do okamžiku, kdy nastane další svítání...
31.8 2019 | Petr Čech
Zřícenina Valdek a Červený potok
Voda Červeného Potoka tiše šumí a bublá, drobný vodopád láká nás k zapamatování mnoha malebných pohledů. Cesta proti proudu svádí k nahlédnutí proti toku času samotného. Drobný můstek tvoří pozůstatek dávné lidské činnosti. Potok okamžik svazuje i stará zídka, jejíž pravý účel dávno je nám zapomenut. Musíme dávat pozor, vysoká tráva slepá ramena a jezírka mnohdy ukrývá. Les stává se hustějším, než na vrcholu kopce odhalí mohutné opevnění hradu Valdek. Sluneční paprsky opírají se do kamenného zdiva, aby rozzářily dávno opuštěné síně hradního paláce. Do vysoké věže vstoupit je dovoleno jen nejodvážnějším. I tak si místo ponechá svá odvěká tajemství...
24.8 2019 | Petr Čech
Lomnický štít
Vítr, skutečný vládce hor prohánějící se mezi štíty vystupujícími až k nebesům, den co den pohrává si s nepatrnou kabinkou lanové dráhy. Nebeský kočár, tažený pevným ocelovým lanem, s ním nezdolně bojuje a pozvolna stoupá podél skalnaté stěny. Několik turistů na palubě se zatajeným dechem sleduje hlubokou propast, od které dělí je tak málo. Máme štěstí, za okny je nádherné počasí. Čeká nás odpoledne naplněné dechberoucí krásou. Okamžiky a nádherné pohledy z vrcholu Lomnického Štítu.
23.8 2019 | Petr Čech
Starý Smokovec a Studený potok
Odkudsi z vrcholů, tam kde Země oblaků se dotýká, prameny potoka Studeného řítí se do údolí malebného. Ve slakách, po staletí cestu si prořezává, voda křišťálově čistá, jako duše poutníkova co s její krásou se setkává, co na cestu proti proudu se vydává.
22.8 2019 | Petr Čech
Suchá Belá (Slovenský raj)
Stromy lemující horskou říčku (Suchá Belá) kráčejí spolu s námi. Jen vítr v jejich korunách narušuje ticho věčného jejich mlčení. Do hladka vybělené kameny dovolují nám suchou nohou zdolávat vlnky a drobné peřeje, co s vlastní lehkostí na cestě své průzračná voda zdolává. Její šumění pohlazením pro duši může se zdát, avšak každým krokem na cestě tím malým světem mezi břehy, šumná píseň ta na intenzitě získává. Blíží se vodopád. Na řeku čeká dobrodružství...
20.8 2019 | Petr Čech
Levoča a Spišský hrad
Od dávných dob lidské ruce marně svádějí boj s všemocným časem. Drží nás ve svých okovech a postupně pohlcuje i ty nejmohutnější stavby, díla nesčetně předchozích generací. Snad jen obrázky v podobě vzpomínek přečkají staletí a s pomocí nekonečné fantazie dokáží polo zapomenutým místům navrátit dávno zašlou slávu. Po cestách, kterými dnes proudí stovky turistů, tak opět mohou projíždět povozy z nedaleké Levoče, přivážející sudy plné medoviny. Nádvoří plní se trhovci, řemeslníky, i královským vojskem. Z vysoké věže Spišského Hradu po kraji rozhlíží se hradní paní...
18.8 2019 | Petr Čech
Štrbské Pleso
Průzračně čistá hladina jezerní odráží paprsky sluneční. I oblaka, co jej čas od času před světem ukryjí. V dálce, z lesů vystupují mohutné skalnaté stěny. V jejich stínu procházejí poutníci. Snad touží poklonit se jejich dech beroucí výšce. Snad touží vystoupat k jejich vrcholům, tak blízko andělům…
17.8 2019 | Petr Čech
Tatranská Lomnica
Možná konec světa, možná místo, kde lze nahlédnout do některého jiného. Země dotýká se zde nebes. Hvězd samotných a z těch kopců za obzory lze pohlédnout. Na jejich úpatí a kráse vesmíru pak v tichu noci, před svítáním snít.
4.8 2019 | Petr Čech
Svatošské skály
Uprostřed tajemného Slavkovského lesa, vysoko nad hladinou bublající Ohře, před dávnými časy svůj příběh započal svatební obřad obrů ze skal stvořených. Nesčetně kolemjdoucích lidských duší stalo se svědky i obdivovateli zázraku zamilovaného díla přírody, kdy opodál kamenného Zámku Nevěstě i Ženichovi Páter k cestě společným životem požehnáním pomáhá. Společnost jim dělají početní Svědkové spolu s řadou Muzikantů, Tchánem a Tchyní. Svatošské skály dál probouzejí fantazii, aby po věky věků svůj tajuplný příběh vyprávěly...
27.7 2019 | Petr Čech
Annín na Šumavě
Oblohou k našim zrakům putuje světlo z dávných dob. Snad nachází na světě se místa, která dokáží uchovat paprsky okamžiků dávno v zapomnění ztracených. Jsou to malé kousky našeho vesmíru, ve kterých čas přestal plynout. Jsou to místa, kde je dobré posečkat na oslovení duší, co vedle nás již životem putovat nemohou, avšak, pokud mysl máme otevřenou, můžeme pocítit doteky, co uvnitř nás zanechali. Jeden z takových malých světů lze objevit na kopci nad Šumavským Annínem - kostel Sv. Mořice. Kouzlo tohoto místa jakoby obepínalo i celý Annín, ve kterém se stále vytvářejí zázraky z broušeného skla více než sto let starou technologií. Je to jeden z doteků minulosti. Místo klidu.