Ten den bylo skutečně nádherně. Víkend, překrásné počasí, snad nic nemohlo svižnou jízdu na koloběndě pokazit. Až… až na ten hřebík na silnici, co mému přibližovadlu vzal duši. Dlouze si vydechla a pak… Pak jsem tlačil. Z bezstarostné jízdy se stala 18 km dlouhá procházka. Ale dokázal jsem to. Dokázal jsem nenastoupit na vlak a dojít až do dosahu MHD. Cestou si spálil krk a viděl polem se řítící stádo srnčího, fakt velkou rozvodnu elektrického proudu (tu kabel) a první jarní květy. I tak to byl příjemný den.